Návštěva masajské vesnice

Setkání s masajskými kmeny je na seznamu mnoha lidí poté, co uviděli fotografie masajských válečníků skákajících vysoko do vzduchu a na pozadí africké savany. Řada safari společností nabízí zastávku v masajské vesnici, například v kráteru Ngorongoro a slibuje nádherný zážitek. Masajové, kteří nosí své tradiční červené róby s propracovanými korálky a zvonky, jsou nejznámější ze všech nomádských kmenů. Jsou příbuzní s méně známými Sambury žijícími v severní Keni.

Mnoho cestovatelů na TripAdvisoru však svou zkušenost popsalo jako „nestojí za návštěvu“, „příliš drahé“, „ne autentické“, někteří to dokonce označili za podvod.

Jak to tedy je?

Kdo jsou Masajové?

Masajové bývali jedním z polokočovných kmenů, které se usadily ve východní Africe. Po smlouvách z roku 1904 a 1911 vlády vystěhovaly Masaje, aby na jejich území vytvořily rezervace divoké zvěře. Národní park Amboseli, národní park Nairobi, národní rezervace Masai Mara, národní rezervace Samburu, národní park Lake Nakuru a Tsavo East a Tsavo West v Keni; a také park Lake Manyara, chráněná oblast Ngorongoro, park Tarangire a národní park Serengeti na území dnešní Tanzanie.
Masajové byli zvyklí spoléhat na svůj dobytek, živili se mlékem a krví extrahovanou tradičním způsobem, aniž by zvíře zabili. Privatizace půdy a hranice parků je ale donutily přizpůsobit svůj životní styl pravidlům vynuceným novými zákony. Jejich půda byla v podstatě zabrána a přeměněna na národní parky. Vzhledem k tomu, že Masajové příliš často nelovili velkou zvěř, mohli zůstat v chráněné oblasti Ngorongoro. Vzhledem k chráněnému stavu oblasti ale nemají Masajové vůbec povoleno lovit. A mohou mít svá hospodářská zvířata pouze v určitých vymezených oblastech. Proto se Masajové bez peněz jen obtížně uživí a mnoho kmenových komunit je nyní závislých na cestovním ruchu. Řada z nich například pracuje jako hlídači v hotelích a mají pravidelný plat.

Návštěva masajské vesnice v kráteru Ngorongoro

Návštěva masajské vesnice vás bude stát hned při vstupu asi 20 dolarů za osobu. Zaplatíte poplatek a po vřelém přivítání v pravděpodobně perfektní angličtině od náčelníka vesnice vstoupíte do vesnice.

Masajové ve vesnici budou oblečení do svých zářivých tradičních oděvů, předvedou vám své unikátní tance a zpěvy a poté se vydáte na prohlídku jejich domů. Ovšem než budete mít možnost něco vidět, budete pravděpodobně odvedení doprostřed vesnice ke stolům plným suvenýrů k nákupu. Budou vás různými způsoby tlačit, abyste si něco koupili. A i když se vám některé věci budou líbit, budou šíleně drahé. Klidně si řeknou o 70 USD za náramek. Jestli se vám daná věc bude opravdu líbit, můžete smlouvat o ceně. Asi nebude problém ji srazit na polovinu, ale ani tak to nebude levné. Vhodné je nechat si ukázat vesnici a až poté se případně věnovat nákupu suvenýrů a smlouvání.
Ve vesnici uvidíte tradiční dům postavený z bláta a hlíny. Jeden domov je pro každou rodinu, kterou tvoří ženy a její děti. Uvnitř bude spousta kouře z ohně, na kterém se vaří voda a jídlo. Ve střeše je díra, aby mohl vycházet kouř ven. Je to určitě zajímavé.

Nebuďte překvapení, pokud uvnitř bude žena a v náručí spící miminko. Může se stát, že vás požádá o příspěvek na dítě, které je nemocné. Je to pravda? Nebo ne? To nemusí být příjemná situace.

Vezmou vás také do školky, kde vám děti zazpívají písničku a předvedou co se naučily. Není jisté, že je to skutečná fungující školka. Možná je to místo, kde se děti shromažďují v den, kdy se mají objevit návštěvníci. Ovšem děti jsou kouzelné a spoustu věcí se opravdu naučily a rádi vám to předvedou. Dětský úsměv a nadšení jsou nakažlivé.

Jsou tyto masajské vesnice turistickou pastí?

Je zřejmé, že masajské vesnice v národních parcích jsou jednoznačně turisticky zaměřené. Ve skutečnosti je mnoho vesnic zjevně postaveno jen pro turisty. Ale tyto vesnice tu nejsou jen pro naši zábavu. Je to způsob, jakým někteří Masajové dočasně žijí. Každý kmen může strávit třeba rok v „turistické“ vesnici a vydělat si peníze, které potřebuje. Pak se třeba přestěhují se do autentické masajské vesnice, daleko od všech turistů. Pokud nevydělají peníze, které potřebují, musí poslat muže pracovat daleko od svých rodin, aby podpořili celou vesnici.

Ničí turisté tradiční způsob, jakým Masajové žijí?

Vláda kvůli ochraně přírody a turistům vytlačila Masaje z jejich území a omezila je v tradičním způsobu obživy. Na druhou stranu otevření jejich vesnic pro turistiku umožňuje kmenům generovat příjem potřebný k přežití. Nemluvím jen o jídle, ale i lécích (v okolí nejsou žádná zdravotnická zařízení), oblečení nebo o prostředcích, jak poslat své děti do školy. Díky cestovnímu ruchu se tedy mohou jiným způsobem uživit. Je to něco jako kulturní představení.

Možná to není ideální, ale možná v některých ohledech tento druh turistiky naopak pomáhá zachovat tradiční Masajskou kulturu. Zejména proto, že Masajové nejsou vždy schopni nebo ochotni vydělat si peníze jinými způsoby.

Stojí masajská vesnice za návštěvu?

Na tuto otázku už si musíte odpovědět sami 🙂